Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, (2. listopadu 1755, Vídeň – 16. října 1793, Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla po boku Ludvíka XVI. královnou francouzskou a navarrskou. Zobrazit celý článek »
Zajímavý rozhovor vedoucího berlínské jízdárny nacházející se v místní zoologické zahradě a mladé ženy přinesl magazín Illustrirte Frauen-Zeitung v roce 1898. V článku se řeší škodlivost jízdy u žen, které na dnešní dobu sedí na koni řekněme “normálně”. Zobrazit celý článek »
Každý, kdo kdy viděl nějaký historický film, si mohl povšimnout, že dámy v jezdeckých kostýmcích s širokou sukní, drobnými cylindry a bičíkem v ruce sedí na koni tak trochu jinak. Chvíli o ně máte i strach, aby z koně nespadly. Zobrazit celý článek »
V tomto díle se s autorkou přeneseme do období dvacátého století a odhalíme tehdejší trendy v dámském odívání. Zobrazit celý článek »
V dalším díle nás autorka zavede do období devatenáctého století a přiblíží nám ve stručnosti tehdejší trendy v odívání i v myšlení. Zobrazit celý článek »
Zajímavý pohled na historický vývoj dámského jezdeckého kostýmu přináší rozsáhlá studentská práce Dominiky Mičánkové, doplněná o zajímavé výňatky z literatury. V této části se přeneseme do období 18. století, kdy vrcholí baroko. Zobrazit celý článek »
Nemám v úmyslu znovu a znovu rozvíjet nebo jakkoliv připomínat dávnou historii, přesto do historie lehce zabrousím. Již z titulku je možná jasné, že se podíváme na americký kontinent … Zobrazit celý článek »
Jezdecký kroj pro ženy přimyká se dle panujícího dodnes vkusu vzorům anglickým, jež předpisují dlouhou sukni a přiléhavý kabátec s dlouhými šosy. Druhdy byl nezbytnou jeho součástí nízký cylindr (nelesklý), který však ustoupil okrouhlému klobouku nebo různým, čiperně upraveným čepicím. Zobrazit celý článek »
Sotva se najde půvabnější pohled než na jezdkyni v dámském sedle. Neuběhlo ani půl století a jezdkyně jezdící obkročmo opanovali závodiště. To zřejmě motivovalo Stanislawa Brezu k napsání tohoto textu, který publikoval v roce 1926 a který jsem si dovolila přeložit. Zobrazit celý článek »
Dámské sedlo a jízda v něm je opředena mnoha předsudky, ještě z dob, kdy ženy jezdily v “starých” modelech pro honební jízdu a rychlé štvanice ne přiliš bezpečných. Ženy se účastnily honů i divokých štvanic a mnohé znich se svou odvahou v dámských sedlech dokázaly předčít i muže. Bohužel mnohé znich za svou troufalost také zaplatily vážnými zraněními či životem. Na jezdkyni během štvanice číhala mnohá nebezpečenstva. Krom běžných nebezpečenství, to byla i “móda”, “nevhodná výstroj koně (sedlo, třmeny)” a v neposlední řadě i etiketa. Na tyto nebezpečenstva se zaměříme časem v dalších článcích na toto smutné téma. Zobrazit celý článek »
Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Zobrazit celý článek »
Jutta Wellmannová, autorka zdravotnické literatury faktu, se rozhodla zasvěceně odpovědět na otázku, jak si počínala při pěstění svého nádherného zjevu před více než sto lety rakouská císařovna Aležběta, jež se stala už za svého života legendou. Zobrazit celý článek »
Graciézní vyškolená jezdkyně Viktoria Kaminska patří k nejlepším zástupcům svého oboru. Tato mladá dáma, rodilá Polka, hostovala v největších domácích i světových manéžích, např. v Kopenhagenu, Stockholmu, Petěrsburgu, Paříži a ve Vídni. Zobrazit celý článek »
Jízda na koni byla dříve výlučně zábavou šlechtičen. V době romantismu se stala oblíbenou zábavou i pro dobře situované dámy z měšťanských kruhů: vyjížďky v sedle do přírody totiž odpovídaly romantickému kultu přírody. Jak se vyrovnala přezdobená a nepraktická móda s jízdou na koni? Zobrazit celý článek »
…. Všichni ji pokládali za ztracenou – je neplodná, nemá mocné příbuzné, jejichž je třeba se obávat, nemá věno, které by bylo třeba vracet. To znamená, že zapuzení už nic nebrání. Šlo to tak daleko, že některé královské rody už nabízely kandidátky na její místo. Nu, však ona jim ukáže, jest-li je tak snadné ji zapudit. Zobrazit celý článek »
Přibližně od pátého století před Kristem začala zachycovat ženu v sedle jako jezdkyni umělecká díla, a to zpočátku na mužský způsob obkročmo v antickém pojetí. Podle prastarých legend bojovné Amazonky pocházející ze severovýchodu Malé Asie podnikaly četné nájezdy na řecké území. Zobrazit celý článek »
(*8.12.1626, †19.4.1689), švédská královna v letech 1632–54; dcera Gustava II. Adolfa, poslední členka dynastie Vasa ve Švédsku. Do 1644 vládla pod poručnictvím regentské rady. Jedna z nejvzdělanějších žen tehdejší Evropy; ke svému dvoru zvala přední vědce (R. Descartes, H. Grotius aj.). Neúspěšná v mírové politice a při řešení vnitropolitických problémů. 1654 se vzdala trůnu, 1655 konvertovala ke katolictví a odjela do Říma, kde se věnovala vědám a umění. 1668 se opět ucházela o trůn. Zemřela v Římě; pohřbena v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Zobrazit celý článek »
Zajímavé zamyšlení nad chovem koní ve středověku, novověku a současnosti z historického hlediska nabízí článek z knihy Chov koní v Československu z pera Jaromíra Duška. Zobrazit celý článek »
Roderich Manzel napsal ve svém úvodníku věnovaném vítězství sl. Laty Brandisové ve Velké pardubické stepplechase, že jezdkyně dobyla tímto závodem skvělého vítězství nejen sobě, ale celému ženskému pokolení. Zobrazit celý článek »
Znáte praktičtější a zároveň elegantnější oblečení nežli kostým!? Není divu, že se stal trvalou součástí našeho šatníku. Pro dnešní ženy představuje v řadě povolání dokonce jakýsi „pracovní oděv“ – ovšem patřičně elegantní a osobitý. Ne nadarmo se mezi radami expertů na téma „jak se stát úspěšnou ženou? objevuje kostým jako dokonalé a stylové oblečení. Ženy na to přišly už dávno! Kdy? Když si sedly na koně! Nevěříte? První kostým byl jezdecký! Zobrazit celý článek »
Dříve jezdila na koni jenom šlechta a několik šťastných, kteří patřili k „vrchním deseti tisícům“, ale změnilo se u nás tak mnoho a tím se též stalo, že tento sport mohou si dnes dovoliti i lidé méně majetní – řekněme díky bohu, jelikož jízda na koni jest tím nejkrásnějším – a řekla bych i nejzdravějším sportem. Srdce se jízdou na koni nenamáhá, za to ale většina svalů jest v ustavičné činnosti. A právě touto svalovou prací se tělo jezdcovo otuží, upevní, že odolává pak snáze všem možným nemocem. Zobrazit celý článek »
Vdávala se - lépe řečeno byla vyvdána, jak už to tehdy bývalo - za anglického krále Richarda II, který byl zároveň synem Černého Prince a vnukem krále Edvarda III. Oba tito jeho předkové kdysi mistrně porazili větší (podle jedné kroniky dokonce desetkrát) spojeneckou armádu francouzského krále a Jana z Lucemburku v bitvě u Kresčaku (1346). Tam už také bojoval a byl zraněn mladý Karel IV, její otec. Zobrazit celý článek »
Ženy jezdily dlouho ve stejném sedu jako muži, tedy v sedu rozkročmém. Avšak boční (postranní) sed žen se již objevuje na kresbách z dob řecké antiky z roku 450 př. Kr. - upadl však patrně v zapomění. Na reliéfu z doby galsko-římské (reliéf, Castello Allemagna) je zobrazena bohyně Epona v postranním sedu. Reliéf tedy potvrzuje, že již před dvěma tisíci lety ženy v tomto bočním sedu jezdily.
V evropském a současně světovém měřítku není mnoho rodů, jejichž historie by překračovala hranici 700 let trvání a zároveň byla tak pevně spjata s chovem koní. Třebaže byl chov koní pro šlechtický stav povinností i zálibou, málokterému rodu se podařilo zapsat do hipologické historie tak významně jako rodině Kinských. Dne 14. 6. 1998 oslavil sedmdesáté narozeniny president Klubu Equus Kinsky MVDr. RNDr. Radslav Kinský. Zobrazit celý článek »
Pár a koňském hřbetě vede psy a procházku Přesně ve stylu sedumnáctého století sedí dáma na tandemovém sedle, které se ještě dnes užívá ve Španělsku. Bylo dávným předchůdcem dámského sedla. Zobrazit celý článek »
Dámské sedlo pochází z doby před 600 lety z královských dvorů evropského kontinentu. Do Anglie je přivezla Anna Česká, Manželka krále Richarda II. Zobrazit celý článek »